cz | en

VYVRACENÍ MÝTŮ O MIGRACI

VYVRACENÍ MÝTŮ O MIGRACI

Úvod

„Potřebujeme více chránit hranice, abychom mohli bojovat s migrací", „migranti jdou pouze po našich sociálních dávkách", „migranti nám kradou práci".  Ačkoliv je základ těchto argumentů vratký, tyto mýty o migraci je běžně možné slýchat po celé Evropě. Jsou zavádějící, staví migranty do role obětních beránků a kladou jim za vinu sociální a ekonomické problémy, kterým Evropa čelí. 
Navíc, v časech evropské krize, tyto mýty pomáhají nárůstu xenofobních a populistických proudů, které získávají na síle v mnohých státech Evropské unie.
Migranti, kteří již v Evropě žijí, se podílejí významnou měrou na HDP a ekonomice, pracují často na pozicích, o které nemají Evropané zájem. Jak ukazují demografické změny, Evropa bude potřebovat ještě více migrantů, aby udržela svoje bohatství a sociální stát. A přesto,  mnoho migrantů, kteří zde již pracují, musí stále čelit nejistým pracovním a životním podmínkám a také dennímu porušování jejich lidských a pracovních práv.
Přetrvávající chudoba a sociální exkluze migrantů udržuje na některých územích sociální ghettoizaci.  Vedle toho se diskuze o integraci zaměřuje zejména na kulturní rozdíly -  namísto lidských práv a sociálních problémů. Evropské migrační a integrační politiky proto musí být přehodnoceny tak, aby zahrnovaly důvody, proč migranti opouštějí své domovy (nedostatek důstojné práce, nezaměstnanost a chudoba) a zaměřily se na občanskou a sociální úroveň, aby Evropa mohla rozvinout přístup k migrantům založený na právech.
Klíčový krok v tomuto úkolu je boj s mýty o migraci. Práva migrantů jsou lidská práva! 
CR, SG 
 
Mýtus č. 1 Nelegální migrace je rostoucí problém, který vyžaduje větší zabezpečení hranic
Kontext
Boj proti nelegální migraci je stále hlavní prioritou Evropské unie. Zdůrazňuje to Zpráva Evropské komise o vnější migrační politice: Sdělení o globálním přístupu k migraci a mobilitě (GAMM)  vydané v roce 2011.
Vzhledem k přílivu nelegální migrace do zemí EU ze severní Afriky v roce 2011, byly kompetence hraniční agentury EU FRONETEXu (jejíž rozpočet byl navýšen o 80 milionů Euro od roku 2005) značně rozšířeny a nyní zahrnují spolupráci s národní hraniční ostrahou. Také byly rozpracovány plány zesílení hraničních dohledů nebo „chytrých hranic". 
Zvýšené zabezpečení hranic není řešením nelegální migrace založeným na právech
Podle Eurostatu  hostí EU asi 32 milionů migrantů (35,5 % z evropských zemí, 25% z Afriky, 20%z Asie, 16, 5% z Ameriky a 1% z Oceánie) . Je odhadováno, že mezi těmito je pouhých 6 - 15% nelegálních migrantů. Pokud čísla srovnáme s populací EU, která činí přes 500 milionů, vidíme, že nelegální migranti tvoří velmi malou část z celkového počtu migrantů.
Je zajímavé podívat se na případ reakce EU na příjezd zhruba 55 000 nelegální migrantů  do Evropy ze severní Afriky v roce 2011 - pro informaci, tento příliv tvořil 0,0001% evropské populace. Zvláště zajímavé je podívat se na to, jaká rizika museli tito lidé podstoupit, aby se vůbec na cestu vydali. Jak sdělil vysoký komisař OSN pro uprchlíky, z počtu 55 000 lidí, kteří se pokusili vejít do EU, se nejméně 1500 buď utopilo anebo zmizelo. 
Občanská sdružení spolupracující se členy SOLIDARu v Tunisku také oznámila, že z počtu 28 000 Tunizanů, kteří emigrovali do Evropy v roce 2011, (vč. výše zmíněných 55 000) zůstává přes 2500 ztracených. Obchodování s lidmi představuje vážný a vzrůstající problém.  A protože se EU zavázala tento problém řešit, je jasné, že zvyšování hraničních kontrol a ochranu migrantů může být velice obtížné propojit.
Je velice nepravděpodobné, že zvýšená hraniční ochrana odradí migranty od migrace. Spíše jestě zvýší rizika jejich cestování a objevení nelegálních síti, ke kterým se budou uchylovat. Je nezbytné, aby byly řešeny problémy, kvůli kterým k migraci dochází, tj. nedostatek důstojné práce, nezaměstnanost a chudoba v zemích původu.
Více zde: Briefing: A Rights-Based Approach to Migration and Development: SOLIDAR Reaction to EC Migration Policy Package - http://solidar.org/IMG/pdf/40_migrationpolicypack.pdf  
Mýtus č. 2: Migranti jdou pouze po našich sociálních dávkách
Kontext
Lidé věří, že mnoha migrantů jde do EU pouze za účelem výplaty sociálních dávek, aniž by chtěli pracovat.
Mnoho migrantů nemá přístup k sociálním dávkám a ochraně
Dle zprávy Evropské agentury pro základní práva (FRA) nemá většina nelegální migrantů přístup k pravidelné mzdě, sociální a zdravotnímu zabezpečení vzhledem k nejistým právním statusům . To platí zejména o domácím pracovním trhu. Navíc legální migranti tvoří významný podíl na našem HDP a ekonomice, pracujíce často na pozicích, o které není mezi Evropany zájem.
Domácí práce, tj. zabezpečování rodin a domácností je významnou činností a zdrojem příjmů pro miliony lidí. Po celém světě miliony pracovníků v domácnostech uklízí, vaří, stará se o děti a starší osoby a pracují na dalších úkolech pro domácnosti . V rozvinutých zemích tvoří domácí práce asi 5 - 9 % zaměstnanosti. 
Většina zaměstnanců v domácnostech jsou ženy a migranti s nelegálním statusem. Jsou nuceni žít v domech jejich zaměstnavatelů a jsou velice náchylní k vykořisťování. V Evropě vyústily demografické faktory (tj. rostoucí počet starých lidí) a měnící se vzor zaměstnanosti (tj. více žen pracujících mimo domácnost) v poptávku po domácích pracích a zejména po práci doma na celý úvazek.  Služby, které poskytují tito pracovníci, i když jsou neviditelní, protože pracují za zdmi domácností, významně přispívají k evropskému bohatství a blahobytu. Takže migranti vlastně de facto sami přispívají k udržování „našeho" sociálního systému.
Právo na zdravotní péči je základním sociálním právem dle článku 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESR). Zatímco 27 členských států EU ho podepsalo, dle FRA umožňují evropské standardy lidských práv rozlišovat mezi přístupem ke zdravotní péči u legálních a nelegálních migrantů .
Z průzkumu FRA z roku 2011 vyplývá, že v deseti členských zemích EU mají nelegální migranti přístup pouze k základní lékařské péči, ačkoliv jsou často vystaveni „život ohrožujícím pracovním podmínkám."  Některé členské státy, kde byl průzkum prováděn, poskytují péči pouze v případech naléhavých. Pokud je vyžadována další péče, musí toto být oznámeno lékařem úřadům anebo musí být doloženo trvalé bydliště.
Evropská komise by měla uchopit problém základních lidských práv spíše než rozlišovat mezi legální a nelegální migrací.
+ Zdroje pro mýtus č. 2
Více se dozvíte:
Briefing: Migrant Domestic Workers: From Modern-Day Slavery to Equal Rights - http://solidar.org/IMG/pdf/7_report_rt_dommigworkers_4may_2011.pdf 
Film: Through the Eyes of Migrants: Filipino Domestic Workers in Italy 
http://www.youtube.com/watch?v=EB0BWYWqy3E&feature=player_embedded  

 


Mýtus č. 3: Migranti kradou naši práci
Kontext
Krize má stále vliv na evropskou ekonomiku a evropskou nezaměstnanost, která dosahuje v průměru 11% s tím, že ve Španělsku je na 25% a v Řecku na 22% . V této situaci přetrvává názor, že Evropa nemůže vydržet další imigraci a že zejména nekvalifikovaní migranti by měli být posláni zpět do země původu.
Evropa potřebuje více migrantů
Vzhledem k demografickým změnám bude střednědobě a dlouhodobě Evropa potřebovat imigranty. Předpovědi uvádějí, že dojde k výpadku lidských zdrojů v několika sektorech včetně zdravotnického a sociálního. V evropské sedmadvacítce mezi roky 2008 a 2060 vzroste populace ve věku nad 65 let o 79%. U populace nad 80 let se očekává nárůst o 181%. 
Pokud si vezmeme sektor zdravotní péče, stárnutí populace si vyžádá zabezpečení dlouhodobé péče. Dostupnost neformální a rodinné péče bude ještě ubývat, vzhledem ke změnám v rodinných strukturách Evropanů (nárůst rodin s jedním rodičem, rostoucí účast žen na pracovním trhu, vzrůstající pracovní mobilita a stárnutí populace ). Proto my potřebujeme migranty, abychom udrželi evropský sociální stát.
Toto dilema prorůstá i do dalších sektorů např. zemědělství, turismu a zahradnictví, odkud hlásí mnoho zaměstnavatelů, že se jim nedostává pracovníků k obsazení volných pozic na sezónní práci, protože zájem o tento sektor zůstává velmi malý.
Současná diskuze v EU je zaměřena na nalákání většího počtu zdravotnického personálu ze zemí mimo EU. Oproti tomu příklad pracovníků v domácnostech (viz mýtus č. 2) ukazuje, že tento nedostatek je stále častěji řešen na úkor práv migrantů, zejména těch ilegálních, protože jsou velice náchylní k vykořisťování ze strany zaměstnavatelů.
Více se dozvíte:
Film: Through the Eyes of Migrants: Andean Agricultural Workers in Spain
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=gsfkR3nmKZ8
 

 


Mýtus č. 4: Většina migrantů jsou uprchlíci a žadatelé o azyl
Kontext
Často lidé vnímají většinu migrantů, kteří přicházejí do Evropy jako uprchlíky anebo žadatele o azyl. A co víc, často se diskutuje o tom, že otevřenější migrační politika není možná z důvodu nesouladu politickým pozic a také legislativy mezi jednotlivými členskými státy.
Většina migrantů je donucena opustit své domovy a hledat si práci
Chudoba a nedostatek důstojné práce jsou důvody mezinárodní migrace, zejména v rozvojových zemích. Ve skutečnosti 90% veškeré mezinárodní migrace (odhadováno Mezinárodní organizací práce na 214 milionů v roce 2010) jsou migranti za prací se svými rodinami . Většinou jde o jedince s nejméně 10 lety formálního vzdělání, kteří hledají jinde lepší pracovní příležitost. 
Důstojná práce je cílem všech lidí v pracovním životě -  příležitost a slušný příjem, pracovní práva, hlas a uznání, osobní vývoj a také nediskriminace včetně genderové rovnosti.   Opakující se výrok u migrantů, se kterými se vedl rozhovor  byl, že pokud by dostali šanci, zůstali by doma a pracovali tam, aby mohli uživit sebe a své rodiny. 
Jestliže je migrace za prací převažující formou migrace a mnoho migrantů pracuje v nevyhovujících podmínkách, mezinárodní pracovní standardy hrají klíčovou roli v ochraně jejich práv. Byly rozpracovány universální standardy sloužící k ochraně práv pracujících, vč. těch, kteří speciálně řeší práva pracujících migrantů. Na mezinárodní úrovni jsou jejich práva hájena ratifikací a  implementací hlavních mezinárodních úmluv chránících práva migrujících pracovníků, jmenovitě Mezinárodní úmluvou o ochraně migrujících pracovníků a jejich rodin (ICRMW), Úmluvou Mezinárodní organizace práce 97 o migraci a zaměstnanosti (ILO 97) a Úmluvou Mezinárodní organizace práce 143 (doplňující ustanovení) o migrujících pracovnících (ILO 143). 
Žádný ze států EU ještě neratifikoval Úmluvu Spojených národů o ochraně práv migrujících pracovníků a jejich rodin, zatímco jen osm (Itálie, Německo, Francie, Belgie, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie) ratifikovaly ILO 97 a pouze pět (Kypr, Švédsko, Itálie, Slovinsko a Portugalsko) ratifikovalo ILO 143 k tomuto datu . 
Zásadní zůstává zvýšená soudržnost v přístupu EU k politice migrace. 
Více se dozvíte: případová studie: Through the Eyes of Migrants: the Search for Decent Work - http://solidar.org/IMG/pdf/migration_casestudies_web.pdf
Mýtus č. 5: peníze, které migranti zasílají domů pomáhají rozvoji
Kontext
Převládající diskuze v kontextu pracovní migrace jih-jih a jih-sever a oblast, která je jednou z priorit v evropských dokumentech o migraci  je role remitencí, tj. peněz, které jsou posílány migranty zpět svým rodinám do zemí původu. 
Remitence tvoří větší objem prostředků než Oficiální rozvojová pomoc (ODA) a podle čísel světové banky jde o druhý nejvyšší zdroj příjmů pro rozvojové země po Přímých zahraničních investicích (FDI). 
Remitence jsou relevantní, ale nejsou náhražkou za udržitelný přístup k migraci a rozvoji
Globální remitence jsou Světovou bankou vyčísleny na 267, 5 bilionů Euro v roce 2011 a zvýší se na 335,5 bilionů Euro v roce 2014. Pro srovnání, ODA tvoří 53,1 bilionů Euro. Pouze malá část remitencí pochází z Evropy - na Filipínách je 10% remitencí od migrantů pracujících v Evropě, ale zbytek je od Filipínců pracujících v okolních asijských zemích . Navíc je 87% příjmu migrantů utraceno v hostující zemi.  
Remitence, které jsou posílány do rozvojových zemí, jsou nejčastěji utraceny na domácí spotřebu a v menší míře také na vzdělání, zdravotní péči a mikropodnikatelské aktivity. Nejsou užívány pro financování velkých infrastrukturních projektů nebo investic, které by vytvořily pracovní místa, což financovala ODA.
Dále, remitence jsou velice nestabilní a velmi je ovlivňuje globální ekonomická krize. V roce 2009 spadly o 5.8 %. Zvyšující se objem remitencí do rozvojových zemí nedržel krok s místní inflací a s pokračující měnovou krizí. Navíc remitence mohou často v cílových zemích inflaci ještě podpořit a zároveň také, a to je nejdůležitější, odradit vlády v rozvojových zemích od podpory příspěvků do systému sociální ochrany, v důsledku čehož migrační tlak opět zesílí.
Za remitence se platí vysoká cena. Migranti musí čelit velice nejisté budoucnosti v cílové zemi. Pracují v nedobrých podmínkách a jsou vystaveni sociální exkluzi a jsou závislí na svém zaměstnavateli v šedé zóně bez ochrany proti špatnému zacházení. (viz mýtus č. 2). 
Více se dozvíte:
Briefing: No magic wand: co-development as an integration tool - http://solidar.org/IMG/pdf/codevelopment_en_final_version.pdf 
 

 


Mýtus č. 6: Jen ti, kdo nevidí skutečný problém, tomu říkají rasismus
Kontext
Populistické a extremistické politické strany získávají podporu a v současné době jsou jejich zástupci v parlamentech v 16 členských zemích EU. Součástí jejich strategie je propojit rostoucí socio-ekonomické problémy s migranty.
Migranti nemohou být obviňováni z rostoucích sociálních problémů v EU
Švédský novinář Per Wirten zjistil, že „nový rasismus" je v Evropě na vzestupu. Jednou z příčin tohoto vzestupu je změna rétoriky a taktiky ultrapravice popsané Wirtenem  jako „nacionální skupiny zneužívající strach a skrývající se za liberálními hodnotami za účelem dosažení moderní verze starého strachu".
Tento „nový rasismus" kombinuje rétoriku klesajících sociálních práv, rostoucí chudoby a idejí liberalismu s nenávistí k multikulturalismu a migraci. Tyto skupiny také volají po restrikcích v systému sociální péče a ochrany pro rodilé občany. Příklad najdeme na webových stránkách holandské strany svobodných, kde lidé mohou napsat, zda si myslí, že ztratili práci kvůli imigrantovi anebo mohou popsat problémy údajně páchané migranty, jako jsou kriminalita, alkoholismus, drogy, skládky anebo prostituce.
 Tato rétorika „ nejdříve se postarat o nás" se šíří a je podporována díky mnoha mýtům jmenovaným v této stati. Jsme svědky rostoucího názorového proudu hlásajícího ani-migrační politiky, kterou doprovází o něco mírnější hlas politických stran, které si pomalu osvojují rétoriku skepticismu vůči migraci.
Práva migrantů jsou lidská práva. Jak ukázaly výše zmíněné mýty, migranti jsou často sami oběťmi sociálních problémů a jsou navíc využívání k řešení palčivých sociálních otázek - jakou je např. vzrůstající potřeba péče pro stárnoucí evropskou společnost.  Bude zapotřebí ještě zvýšené migrace, abychom mohli vyřešit naléhavé socio-ekonomické výzvy budoucnosti. 
Více se dozvíte:
Report: International Migration: The Search for Decent Work - http://solidar.org/IMG/pdf/migration_report_web.pdf
 

 


Mýtus 7: Jakmile migranti dorazí, pošlou si pro své rodiny
Kontext
Běžné nedorozumění tkví v tom, že migranti usilují o to, aby se mohli v Evropě usadit natrvalo a poté si dovézt i svoji rodinu. Je to pociťováno jako způsob, jak maximálně využít náš sociální systém. 
Sjednocení rodiny je základní právo
Ačkoliv je právo na sjednocení rodiny základním právem (jak říkají mnohé mezinárodní standardy  a také Evropské směrnice ) hodnotící zpráva Evropské komise z roku 2008 říká, že přetrvávají nedostatky v implementaci Evropské směrnice v členských státech EU . 
A co víc, přetrvávají mnohé překážky  pro sjednocení rodin, např. požadavky na zdroje a ubytování, vysoké poplatky a komplikovaná dokumentace a dlouhé čekací doby. A také požadavek dovršení 18 let věku pro obdržení oprávnění pro sjednocení rodiny vyřazuje z toho procesu děti. 
Skutečný přístup k migraci založený na lidských právech musí zaručovat právo rodiny na sjednocení a musí k tomu mít nástroje. 
Více se dozvíte:
http://www.ecre.org/component/content/article/56-ecre-actions/289-more-than-70-ngos-have-called-on-the-member-states-and-the-european-commission-to-safeguard-the-family-life-of-migrants-and-refugees.html 

partneři
Evropská komise HUMLNET CREATIVE s.r.o.